telemetrie

Telemetrická aparatura vyvinutá speciálně pro použití v sokolnictví

spojuje špičkový výkon s nejmenším a nejlehčím způsobem konstrukce. Velikost vysílače a jeho antény jej předurčuje k použití u všech běžných , i menších druhů dravců. Přijímač l ze pro extrémně malé rozměry a váhu nosit i ve větší kapse. Výrazný optický signál ukazuje precizní výchylku spolu s akustickým systémem. Seřízení citlivosti je optimální, dovoluje zaměření i v těžkých podmínkách. V závislosti na terénu lze dosáhnout příjmu i z míst několik desítek kilometrů vzdálených. K přijímači lze připojit sluchátka .

Speciálně vyvinuté 3 elementy YAGI antény s vysokým zesílením mají skvělou předo-zadní charakteristiku s vysokým směrovým efektem. Použit je nešpinící a nerezavějící materiál – mosaz.

Vysílač je koncipován s pouzdrem na baterie. Baterie mohou být uvedeny do provozu pouhým dotažením víčka . Vysílač je dodáván s pérovým úchytem pro připevnění na ocas dravce , nebo s držákem na nohu dravce. ( Držáky nejsou zobrazeny na nákresu vysílače).

Technická data : Frekvence - 434 Mhz

Vysílač délka antény 17 cm ,
váha 7g , vodovzdorný , nárazuvzdorný

Vysílač s šroubovacím uzávěrem a dvěma bateriemi 1,5 V .Při vkládání baterií nutno dodržet polaritu.

Přijímač citlivost 0,2 uV
rozsah tonu ca 80 kHz
regulace 150 dB
niklkadmiová akku 7,2 V
rozměr 100 x 40 x 80 mm
váha 350 g
Anténa přijímače 350 x 350 mm (350 x 50 mm složená)

      1-zvuk.signál

      2-sluchátka

      3-vypínač

      4-trafo

      5-anténa

     6-frekvence

     7-kontrol.bat.

     8-citlivost

...náklady spojené s nákupem telemetrie se vrací s prvním zachráněným kvalitním dravcem....

Telemetrie v sokolnické praxi

S rozšířením sokolovitých dravců pro lovecké účely vznikla potřeba možnosti sledovat dravce na velké vzdálenosti, což v dnešní době není možné jinak, než použitím kvalitní telemetrie. Přehledný terén, který umožňuje vidět průběh celého lovu, je spíše vyjímkou. Často také lovíme v okrajových částech měst , kde útok končí zpravidla za několika ploty a někdy dokonce až v holubníku. To jistě většina sokolníků zná. A zná také svíravé pocity strachu, když bezmocně prochází terénem a snaží se zaslechnou zvuk rolniček.

Při použití radiovysílače máte při výcviku i lovu najednou zcela jiný pocit a dravce pouštíte bez obav.S kvalitní aparaturou dohledáte ptáka na kořisti , na x-kilometrů vzdáleném komíně, ale někdy také bohužel zastřeleného a zahrabaného

Samozřejmě není to technika samospasitelná a dravce špatně vycvičeného Vám na ruku nevrátí. Nicméně umožní i na velké vzdálenosti ptáka několik dnů sledovat a případnou kondiční chybu eliminovat.Investice do kvalitní aparatury v ceně zhruba jedné sokolí samice se vrátí s prvním nalezeným dravcem .

U nás se používají převážně dvě frekvence -216 Mhz-známé americké přijímače,spolehlivé, dnes však již pro velikost přijímací antény (a tudíž její neskladnost) zastaralé.Také délka anténky vysílače značně přesahuje délku antény druhé používané frekvence-434 Mhz. Velmi nešťastným vyřešením délky anténky je její zkrácení. Tak například americký výrobce- CUSTOM ELECTRONICS uvádí ve svém grafu dosah patnáctipalcové antény (37,5 cm) zhruba 4,5 km, ale při jejím zkrácení na 35 cm již jen 2,7 km.

U frekvence 434 Mhz je délka používané anténky asi 17 cm což při použití držáku připevněného na rýdovák dravce nedělá problémy ani u sokolího terčka.Tato frekvence umožňuje i při těchto rozměrech vysílání signálu na velké vzdálenosti. (20-30 km). Traduje se , že se hůře šíří v kopcovitém terénu , kde by měla být teoreticky výhodnější fr.216 Mhz. Osobně tuto skutečnost nemohu potvrdit. Mám holandskou telemetrii pracující v obou režimech a létám s ptáky ve velmi kopcovitém terénu podhůří Šumavy. Mám zkušenost, že v místech, kde nechytím signál fr.434 nefunguje ani fr.216 Mhz

V praxi je třeba dodržovat několik zásad. Zásadou číslo jedna budiž: Čím jsem výš vzhledem k okolnímu terénu, tím mám větší šanci zachytit signál !!! Při hledání signálu tedy objíždíme okolní kopce , u přijímače nastavíme citlivost na maximum . Nezapomeneme překontrolovat správnou frekvenci ( !!! ) a velmi pomalu se s anténou otáčíme. Nezachytím-li signál horizontálně drženou anténou, zkouším to vertikálně. Po zachycení signálu ubereme knoflíkem citlivosti tak, aby se ručička potenciometru jen trochu vychylovala-zhruba do 1/3 pole.Toto je důležité pro dobrou směrovost antény a tak jak se blížíme k cíli , stále se zesilující signál korigujeme.

Vzhledem k tomu, že první zachycení signálu může být u citlivých přijímačů až z desítky kilometrů vzdálených míst , není vhodné ihned vyrazit za hledaným cílem pěšky . Lépe je popojet autem požadovaným směrem pár set metrů , nejlépe zase na vyvýšené místo a znovu hledat signál. Po několika takových pokusech můžete odhadnout jak daleko asi dravec je. Také zjistíte případné odrazy signálu od vysokých kopců. Pozor na velké prosklené budovy, skleníky atd. Tam se směr určuje obtížně.

Odhad vzdálenosti podle síly signálu není možný.U dravce, který krouží ve vzduchu 3 kilometry daleko, kdy mezi ním a anténou přijímače není překážek, se vám bude zdát signál silný. Naopak u dravce sedícího za nejbližším kopcem na zemi a navíc s vysílačem zabořeným ve sněhu budete mít s příjmem problémy.

Důležité je se naučit s aparaturou hledat v klidu. Požádat někoho, aby vám vysílač odvezl kilometr či dva daleko na Vámi netušené místo a pověsil jej na strom.Po několika pokusech získáte potřebnou jistotu. Není nic horšího než v okamžiku, kdy hledáte dravce začít zmatkovat a vzpomínat na jaké frekvenci jsem to vlastně měl mít nastavené?!

Druhá zásada je používat jen skutečně dobré baterie.Každý vysílač potřebuje napájení a toto napájení je kritickým bodem každého vysílače.Velikost a kapacita baterií je kompromisem mezi požadovaným výkonem a váhou..Do vysílačů se používají baterie určené do naslouchátek 1,4 až 1,5V. Úkolem vysílače je při co nejmenší spotřebě proudu vyslat co nejsilnější signál. Kvalitní vysílač to dokáže déle než 12-14 dnů. Pochopitelně záleží na podmínkách a je nutné si uvědomit, že kapacita baterií s teplotou klesá a v desetistupňovém mrazu může být mnohonásobně nižší.

Za naprosto nutnou považuji kontrolu baterii vhodným měřícím přístrojem,nejlépe takovým, který dokáže měřit kapacitu baterie pod zátěží.(Lze koupit za cenu asi 200 Kč).Stalo se mi, že zcela nové balení baterií zakoupených v hodinářství bylo nevyhovující. Nedoporučuji baterie nakupovat na tržištích, nedoporučuji baterie dobíjet- což je ale v zásadě možné.Částka 50-60 Kč , za kterou dvojici baterii pořídíte, dovoluje nekompromisně vyřadit všechny pochybné a při zhruba hodinovém používání denně vydrží ty dobré asi měsíc .Pak je měním preventivně i v případě,že stále mají dostatečnou kapacitu.

Baterie ,případně akumulátorek má pochopitelně i přijímač. Například u přijímače "SHAHIN" je nedostatečné dobití signalizováno rozsvícením diody.Pak je nutné přijímač pomocí trafa 12-14 hodin dobíjet. Akumulátorky mají takzvaný paměťový efekt, proto nelze doporučit nějaké krátkodobé dobíjení částečně vybitých baterií.Je třeba ponechat přijímač zapnutý až do jeho úplného vybití a teprve následně jej dobít. Toto se doporučuje minimálně dvakrát ročně v zájmu prodloužení životnosti baterií.

Zkušeným uživatelům , kteří dočetli až sem a nedozvěděli se nic nového se omlouvám za ztrátu času, všem dohromady pak přeji jen příjemné zážitky do další sezóny.

Michal Hortai

Zpět- HOME